Tímto článkem bych vás chtěl seznámit s druhy kaktusů, které mám nejraději.

Příroda je mocná čarodějka a u kaktusů se vyřádila jak se patří! Liší se tvarem, barvou i velikostí. Některé mají trny – některé jsou holé, jiné jsou porostlé vlnou. Jedny rostou jako sloup do výšky – další se drží při zemi nebo jsou kulaté. Trny jsou silné, krátké, dlouhé, s malými háčky, ale také pestrobarevné.

Na úplném začátku, když jsem se s kaktusy teprve seznamoval se mi nejvíc líbili chlupaté rostliny typu cephalocereus (stařeček) a mammillarie – ty se mi ostatně líbí i teď. V té době jsem neměl moc peněz jakožto dítě, proto jsem byl vděčný za každý kaktus, který mi kdo věnoval. Do sbírky se tak dostaly i rody, které jsem přímo neobdivoval (např. gymnocalicium nebo opuntie). Gymna nebo ferocactusy mi nepřirostli k srdci ani teď. Kaktus se mi musí líbit i když zrovna nekvete. Ve sbírce mám mnoho bílých a vlasatých rostlin. Když si vzpomenu na svůj úplně první výsev byla to právě bílá mammilaria candida a chlupáč espostoa lanata. Ty mi ve sbírce vesele rostou až do nynějška.

Jak jsem začal poznávat více rodů, oslovily mě i kaktusy astrophytum a to hlavně asterias a miriostigma. Objevil jsem také rod coryphantha a escobaria, který je hodně podobný právě mammillariím. Líbí se mi i beztrnné lophophory. Ty je radost přesazovat, protože se o ně nepopícháte!

 

Před třemi lety (2013) jsem neměl velký skleník – moc mi toho nekvetlo. Jen rebutie, mammillarie a občas jedno jediné astrophytum asterias. Na internetu jsem si všiml moře rozkvetlých sulcorebutií, které jsem do té doby vůbec neznal. Tím se okruh zájmu zase o trochu rozšířil. Fascinovala mě jejich barevnost. Další podobný rod je také aylostera. Malé nenápadné kaktusy, ale když vykvetou je to krása!

Chlupatý rod oreocereus se mi také hned zalíbil. Nejdříve jsem si ho hodně pletl s espostou. Hezké zpestření každé sbírky. Jsou to poměrně rychle rostoucí kaktusy. Jen nevím jestli jsou v našich podmínkách schopné i vykvést.

Jak se sbírka stále rozšiřovala, můj zájem upoutali také miniatury z rodu turbinicarpus. Ochotně kvetou po celý rok. Nejvíce líbivé pro mě je valdezianus a pseudopectinatus. Mám je z vlastních výsevů 2015, takže budu muset ještě pár let počkat než mi ukáží své květy.

 

Z těch větších kaktusů mám rád echinocereusy. Kvetou krásnými, přímo obřími květy. Jsou zajímavé také svými trny. U pana Pavlíčka v Chrudimi je jich celá škála, když jsem je tam viděl poprvé hned mě upoutaly.

Samozřejmě mám ve sbírce i klasiku echinocactus grusonii – jeden z nejznámějších kaktusů.

I přesto, že jsem pár rodů opomenul, několik jejich zástupců se mi také líbí. V mé sbírce mají své místo. Jsou to například echinofossulocactus, echinopsis, epithelantha, lobivie, opuntie a thelocactus.

Závěrem uvedu nejpočetněji zastoupený rod, který je také mým největším favoritem. Mammillaria – kaktusy všech velikostí a tvarů. Mnohé jsou opředené vatou – bohatě kvetoucí. Moc se mi líbí plumosní formy. Jejich trny vzhledem připomínají jemná peříčka. Některé druhy jsou naprosto nenáročné a kvetou po celý rok. Jiné jsou poměrně vzácné – hlavně ty velkokvěté nebo bílé. Mammillaria aureilanata, hereae, humboldtii, lasiacantha, luethyi, plumosa, perezdelarosae andersonii, sanchez-mejoradae jsou pro mě malé poklady.